O duševním zdraví

Psychotické poruchy

Psychóza je závažné duševní onemocnění, které mění vztah nemocného k okolnímu světu (skutečnosti) a ovlivňuje jeho chování. Přítomnost příznaků psychózy narušuje schopnost nemocného účastnit se plnohodnotně aktivit běžného života, zhoršuje jeho výkon v práci a ovlivňuje jeho vztahy s okolím.

Psychózy se dělí dle okolností, za kterých vznikají.

* Akutní psychotická porucha – rychle vzplanuvší psychotické onemocnění

* Toxická psychóza – psychotické příznaky vznikají v souvislosti s užíváním drog

* Schizofrenie – psychotické příznaky trvají delší dobu a výrazně narušuji fungování nemocného

* Schizoafektivní porucha – psychotické příznaky spojené s déletrvající změnami nálady (deprese či mánie)

Pro psychotická onemocnění je typická přítomnost psychotických příznaků, ty se pak dělí na dvě základní skupiny:

1. Pozitivní příznaky – „plus“ příznaky – příznaky, které představují něco, co se v běžné psychice nevyskytuje

a. Bludy – poruchy myšlení, kdy je nemocný přesvědčen o nepravdivých skutečnostech, které se nezakládají na pravdě, jsou nevývratné, jejich původ je chorobný a mají vliv na chování

b. Halucinace – klamné smyslové vjemy, které vnímá pouze nemocný a které neodrážejí skutečnost. Dle smyslů se dělí na sluchové (hlasy, šumy…), zrakové, čichové, chuťové či hmatové.

2. Negativní příznaky – „minus“ příznaky – psychika nemocného je v tomto směru ochuzena oproti psychice zdravého člověka – omezení aktivit, neschopnost prožívat radost, smutek, neschopnost bavit se, ztráta zálib, koníčků, zanedbávání péče o sebe a o své okolí.

Schizofrenie, nejčastější psychotické onemocnění, probíhá v několika fázích:

1. Prodromální období – období neurčitých počátečních příznaků

Objevuje se zahloubání se do sebe, uzavírání se před světem, pocity odcizení, kolísání nálad, úzkosti, napětí, velmi často poruchy spánku, výrazná změna zájmů nemocného – často zaobírání se filozofií, náboženstvím, ezoterikou, zdravým životním stylem apod. zhoršuje se výkon ve škole či v zaměstnání

2. Období rozvinutí psychotických příznaků

Zde se již objevují bludy a halucinace a neuspořádané myšlení, často doprovázené pocity smutku, napětí a rozrušení, pocity zlosti, až s projevy násilí vůči sobě nebo okolí, nezájmem vedoucím k odloučení od společnosti. Okolí si v tomto období často všimne zhoršení úrovně komunikace a vyjadřování – řeč je často nesrozumitelná, nesouvislá a obsah komunikace je často okolí nepochopitelný, mohou se objevovat nová slova, kterým okolí nerozumí. Ještě nápadnější se stává změna chování, které je pro okolí zcela nesrozumitelné, nelogické. Nemocný v tomto období může výrazně ohrožovat sebe nebo své okolí. Zde je pak nutný okamžitý zásah, je nutné nechat pacienta odvést do nemocnice, a to i proti jeho vůli, a začít ho léčit.

V tomto období nemocný vnímá své prožitky jako skutečné, není schopen pochopit, že se jedná o příznaky onemocnění. Náhled na onemocnění se vyvíjí až s léčbou onemocnění, ne však ve všech případech.

Návrat do plnohodnotného života je velmi pozvolný a často velmi problematický, k dosažení remise je nutná farmakologická léčba a další psychosociální intervence.

3. Období po léčbě – zaléčení hlavních příznaků onemocnění

Cílem léčby je odstranění příznaků onemocnění, pozitivních i negativních, a zapojení nemocného do běžného života. U části nemocných se však nepodaří tohoto cíle dosáhnout ani přes intenzivní léčbu a psychosociální podporu. Příznaky u některých nemocných mohou i přes intenzivní léčbu přetrvávat, zde je pak cílem nemoc alespoň stabilizovat.

4. Znovuvzplanutí léčby – relaps onemocnění

Často se stane, že nemocný poleví ve spolupráci na léčbě a pak při zvýšení stresové zátěže či po užití psychoaktivní látky nemoc znovu vzplane, vrátí se příznaky psychózy. Návrat nemoci se často vyznačuje zhoršením spánku, neschopností soustředit se, pocity napětí, zhoršením výkonu konflikty v mezilidských vztazích či zvýšenou vztahovačností

Prognóza onemocnění

V případě schizofrenie se u jedné třetiny nemocných objeví jen jedna či několik oddělených atak během života, při léčbě dojde k vymizení příznaků, mezi fázemi onemocnění je nemocný bez obtíží. U další třetiny nemocných probíhá onemocnění v epizodách, ale i přes léčbu se vyskytují některé příznaky i mezi fázemi onemocnění, ale v menší míře, než při akutních atakách onemocnění. U poslední třetiny nemocných je průběh onemocnění dlouhodobý, některé příznaky jsou trvale přítomné.

Léčba psychotických onemocnění

Řadu příznaků psychózy lze s úspěchem léčit pomocí léků – antipsychotik. Tyto léky ovlivňují pozitivní psychotické příznaky (bludy a halucinace) a nová generace antipsychotik i negativní psychotické příznaky. V akutní fázi onemocnění lze léky podávat ve formě tablet, event. injekcí, pro dlouhodobou léčbu buď ve formě tablet, nebo ve formě depotních injekcí (injekce postupně uvolňující antipsychotikum do krevního oběhu).

Úspěšnost léčby je ovlivněna tím, zda je lék užíván pravidelně, dlouhodobě a v dostatečné dávce, což nám právě pomohou zajistit depotní injekce antipsychotik. Vysazení léku či snížení dávky proti radě lékaře je u nemocných s psychózou častým problémem a důvodem návratu další fáze onemocnění .

Po první atace onemocnění je doporučována léčba antipsychotiky 1 – 2 roky, po opakovaném výskytu příznaků je doporučováno brát vhodné antipsychotikum celoživotně.

Důležitou složkou léčby psychotických onemocnění je i psychoedukace a psychoterapie, dále nácvik sociálních dovedností, práce s celou rodinou nemocného, rehabilitační aktivity, pracovní terapie, arteterapie, chráněná pracovní místa i chráněné bydlení.

ESF